Boleslavská 154, 294 29 Bezno
Tel.: 326 395 306
Městys Bezno
Doslovný přepis sl. Petry Šádkové z originálu kroniky – založené v r. 1881 řídícím učitelem Václavem Vaňkem, který ji psal až do roku 1896.
Václav Vaněk kronikář (r. 1986)
Rok 1901 a léta 1897 až 1900 dodatečně zapsal Antonín Beneš č.p.59.
Od roku 1902 do r. 1909 prováděl zápisy Dr. Felix Haunmich farář.
Od roku 1910 až do roku 1945 vedl kroniku Ing. Vojtěch Beneš, rolník a podnikatel ve stavebnictví č.p,.140
Uplynulá zima nebyla velká, sněhu bylo nemnoho, takže opětně vzrostl strach, aby rok letošní nebyl horší loňského, ponevadž země všívláhy postrádá. Ozimy přezimovaly dobře, jetele však vyhynuly, takže se šmahem zvorávali a sily míchanice. Řepy hezky vyšly, ale místy dostaly černý kořen, nejspíše následkem velkého sucha, a pak následkem velikého lijáku, který 25. května k večeru přišel, a půl hodiny trval. Dne 8. června odpoledne spustil se mírný déšť, který vše osvěžil za to však dne 9. června odpoledne nastal po 2 hodiny trvající déšť za hrozné bouřky, kteráž kroupami zničila naděje hospodářů.
Od 6. do 14. dubna konala se ve zdejším farním chrámu Páně missie, a sice konali jí tři členové řádu Dominikánského, která hojně navštěvována byla a velmi dobrého užitku obci naší přinesla.
Dne 1. července tohoto roku byl zdejší Kaplan Felix Hanoušek promován na p. k. univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze na doktora theologie. Týž narodil se r. 1870 v Ml. Boleslavi, po vykonaných studiích byl r. 1892 v Litoměřicích na Kněze vysvěcen, v r. 1892-98 byl Kaplanem v Němcích, toho roku 1898 Kaplanem v Bezně. Od r. 1902 vede též tuto matriční kroniku.
Dne 13. července snesly seč kroupy směrem od Projsovy cihelny až něco málo za Bímův Křížek, a táhly širokým pruhem do Borku až ke trati české severní dráhy, zanechavše po sobě smutnou upomínku – potlučené brambory. Z ostatní stébelnosti, které nebyly potlučeny, daly letos velmi malý výnos jak na slámě, tak na zrně. Za to však cukrovka letošního roku dala skvělou žeň. Až na nepatrné výjimky dala průměrně 130 mtr. po korci, ano stalo se, že někde dala 150 – 160 mtr. po korci. Placena byla po 1 zl. 15 Kr. až 1 zl. 25 za metrák. Dne 6. května tohoto roku byl jmenován kníže Jiří z Lobkowicz, nejvyšší maršálek království Českého, čestným měšťanem zdejším, o čemž mu telegraficky ihned zpráva dána byla. 18. ledna založen „divadelní odbor“ hasičský.
Letošní rok započal opětně mírnou zimou, a setrval taktéž do jara. V březnu počala orba, ke konci dubna a v květnu bylo krásné počasí, jaké málo kdo pamatoval. Opětně povstala obava, že bude rok suchý, jelikož v zimě skoro nic nepršelo, až ke dni 11. května v poledne bouřka přišla s deštěm, která vypráhlou zemi svlažila. To zopakovalo se každého dne, 17. přišel místy velký liják, než přece přece trvalo sucho, až konečně 21. května k večeru snesl se po okolí mírný déšť, který potrval po celou noc a i 22.5. dopoledne, takže celá úroda pookřála, jen žita zvl. urostlejší lehla úplně.
Kaplan zdejší Theol. Dr. Felix Hanoušek povolán byl Excellencí biskupem za výpon. Profesora při vyšší c.k. státní reálce v Lounech, kamž se po prázdninách odebral.
Na schůzi obecního zastupitelstva ze dne 28. září bylo k nutným polním pracím oldloženo Havelské posvícení na dobu po sv. Martinu.
Ve schůzi obecného zastupitelstva ze dne 12. prosince bylo na návrh p. radního Pecháčka ustanoveno, by radnice byla zevně vyzdobena znakem Království Českého.
Místo Kaplanské přizdejší faře obdržel Emanuel Peroutka, novosvěcenec.
Tento rok počal velikými mrazy, které potrvaly až do polovice března. Ještě 9. a 10. března byly velké vánice sněhové, takže setba opozdila se až do konce dubna, a práce polní dosti těžká byla. Květen byl v prvé polovici dosti teplý, pak se ochladilo, ke konci však opětně panovalo velké vedro. Úroda v tomto roce na obilí i řepu byla obstojná, častější však deště znemožňovaly sklizeň, místy i žito poněkud vyrostlo.
Dne 20. března zvolen byl ve schůzi obecního zastupitelstva na místo onemocnělého p. Antonína Křičky ml., p. Karel Projsa revizorem účtů.
V tomto roce zavedeno bylo též v Rakousku všeobecné hlasovací právo pro říšskou radu ve Vídni. Nevědomost lidí využitkovali i u nás placení agitátoři, aby slibovali zbalamucenému lidstvu hory doby, z čehož ovšem ničeho nesplnili. Dnem 1. prosince vrátil se do Bezna zpět p. dr. Hanoušek z Loun, své staré místo Kaplanské nastoupil. P. Emenuel Peroutka byl přeložen do Kosmonos.
Dne 11. března jmenován byl p. farář Švejcar osobním děkanem.
Letošní rok počal dosti krutou zimou, která se protáhla hodně dlouho do jara, takže setba se dosti opozdil i pravé jaro však dohonilo co zima opozdila. Úroda byla všude velice krásná a slibná, jenže veliká vedra v červnu přinesla mnoho likáků, průtrží mračen, krupobití, takže na mnohých místech učiněny byly škody ohromné.
V Bezně a v Sovinkách padaly dne 3. června od ½ 3 do 3. hodin odpol. Kroupy, jako veliká hrách, ve velkém množství, jelikož však přišly s velkým lijákem, neudělaly tak velké škody. Mimo to řádila zde v zimě a na jaře prudce chřipka, která si vyžádala oběti i na životech lidských. Netrvalo to však dlouho, a opětně přišlo sucho, takže kdo si nepospíšil s ozimovou setbou, nemohl zesíti, jak se v přemnohých krajinách stalo.Také vydobývání řepy bylo velmi obtížné a pracné.
Volby do obecního zastupitelstva byly vykonány dne 12. března 1908. Počet voličů: 168. Volební komise byla následovně sestavena:
p. František Seidl, řídící učitel
p. Mudr. Jos. Čejka, obvodní lékař
p. Antonín Pecháček, statkář
p. Václav Svačina, rolník
Lístků hlasovacích bylo ve 3. sboru odevzdáno 80, a zvoleni byli následující pánové:
1. Bín Karel, rolník
2. Sedláček Josef, rolník
3. – Josef, rolník
4. Sedláček Frant., rolník
Za náhradníky zvoleni pánové:
1. Kálecký Karel
2. Ladman Josef
Ve II. sboru odevzdáno hlasovacích lístků: 15.
Do výboru zvoleni pak pánové:
1. Svačina Václav, rolník
2. Líbecajt Antonín, rolník
3. Křička Antoní ml., rolník
4. Mudr. Jos. Čejka , obvodní lékař
Za náhradníky zvoleni pánové:
1. Seidl Frant, řídící učitel
2. Strnad Bohumil, učitel
V I. Sboru zvoleni následující pánové z 9 odevzdaných lístků:
1. Beneš František, stavitel
2. Křička Antonín, statkář
3. Pecháček Antonín, statkář
4. Beneš Antonín, statkář
Za náhradníky pak:
1. Projsa Karel, statkář
2. Müller Václav, obchodník
Umrtí p. Ant. Křičky ml.
Dne 6. května zemřel člen výboru p. Antonín Křička ml. Pohřbu jeho zúčastnil se obecní výbor se starostou v čele. Místo něho zastoupil pr. Karel Projsa.
Ježto kominický mistr zdejší p. Jan Kočí z Bezna své kominické živnosti se vzdal, ustanovil politický úřad v Mladé Boleslavi pro obec zdejší p. Jana Foučka, kominického mistra v Mladé Boleslavi. K tomu dává p. Dr. Čejka návrh, aby byl politický úřad požádán za to, by nový obvod se sídlem v Bezně zřízen byl, poněvadž od pradávna zde sídlo mistra kominického bylo.
Od nepamětných dob zastávala úřad tento rodina Kočí v čísle 42. Nynější Jan Kočí měl tři syny, žádný se kominictví učiti nechtěl. Jan Louček zavázal se platiti ročně 180 K. Janu Kočímu za vstoupenou. Tím opětně jedno řemeslo z Bezna zmizelo. Tak zde býval v. č. 13 mydlář, poslední byl Václav Kálecký, který vyráběl mýdlo ze svíčky. V tomže domku nalézala se až do jeho smrti loterní sběrna. V čís. 45. byl poslední tkadlec Václav Pelikán, stav tkalcovský byl až do nedávna na půdě téhož domku zachován, na Šmerhově byl puškař Mráz, v čís. 14. a 60. byli Kameníci atd.
Dne 28. listopadu tohoto roku odstěhoval se p. farář a děkanem zdejší Josef Švejcar z Bezna na odpočinek do Loučeně u Nymburka.Duchovní zprávu dále vede Kaplan dr. F. Hanoušek, který od 1. ledna 1909 administrátorem fary bezenské ustanoven byl.
Rok tento vyznamenal se prostřední temperaturou, která měla za následek dosti obstojnou úrodu, zvl. řepa velmi se urodila.
Dlouholetý Kaplan zdejší, nynější administrátor Theol. Dr. Felix Hanoušek jmenován byl dnem 1. dubna 1909 farářem zdejším. Obecní zastupitelstvo rozhodlo se dne 31. března novému faráři gratulovati, což tohoto velkým pohnutím naplnilo.
V tomtéž sezení 31.3. usneslo se obecní zastupitelstvo postaviti ještě jednu pumpu na čerpání vody do voznic z rybníka. Usneseno objednati řetězovou pumpu v ceně asi 100 K. Pan vrchní ředitel císařského panství protestuje proti postavení této pumpy do panského rybníka bez povolení velkostatku.
Stran rybníku zvl. v zimě, když se má led z něho bráti, povstávají vůbec vždy rozepře s cís. velkostatkem, které částečně lhostejností našich předků jsou zaviněny. Až do roku 1870 se o rybník vůbec nikdo nestaral. V tomto roce měly býti zřízeny nové soupisné knihy, a to tehdejší obecní zastupitelstvo podlehlo vlivu bývalého tehd. správce p. Bubeníčka, se přiřklo rybník velkostatku, brání vody si však prohospodářské účele vymínila.
Ku biskupské generální visitaci, která se letos opětně v Bezně odbývala, přijel sem v zastoupení J. Excellence p. biskup Schvebla z Litoměřic, světící p. biskup pražský Monsignore František Brusák, v původu kanovníka – kancléře z Litoměřic – Ant. Čecha, z vicerektora bisk. semináře Roberta Nojmana.
Dne 16. června bylo slavnostní uvítání, jehož se všechny spolky zúčastnily, vkusnou slavnostní bránu dal postaviti patronátní komisař Jan Pernfüss. Večer uspořádaly všechny spolky lampionový průvod a zastaveníčko před farou, které velmi krásně dopadlo. Dne 17. června (ve čtvrtek) bylo zde sv. biřmování a generální visitace. Pan biskup byl se vším nad míru spokojen, v Bezně zůstal až do 24. června, kdy rozloučiv se s obecním zastupitelstvem, a vysloviv svou úplnou spokojenost odjel do Krnska.
Letos panuje velmi studený rok. Od října 1908 až do března 1909 panovaly stále veliké mrazy, po celé léto jest neustále chladno, a stále prší, takže jest se co obávati, že to s úrodou zase špatně dopadne, což by opětně ještě větší rozervanost sociálních poměrů za následek mělo. Následkem spekulace židovských bankéřů a velkoobchodníků stoupla cena mouky za 1 kg na 60 haléřů (stát je bezradný a bezmocný).
Počátkem září v Ml. Boleslavi zemřel po trpné nemoci pan c.k okresní Hejtman, c.k. dvorní rada Aleš Komers. Místo po něm zůstalo dlouho neobsazené, až v únoru 1910 nastoupil na jeho místo Silvester Schapka, c.k. místodržitelský rada v Kutné Hoře.
Dnem 1. září nastoupil nový Kaplan zdejší své místo, a sice vel. p. Čeněk Štros, dosud Kaplan v Držkově.
Dnem 29. října 1909 odebral se na odpočinek p. c.k. okresní školní inspektor Jan Houdek, císařský rada, který v tomto svém postavení skoro po celé čtvrtstoletí působil. Po něm jmenován c.k. školním inspektorem p. Bohdan Tyšler, doposud ředitel dívčí měšťanské školy v Plzni.
Dne 28. listopadu zemřel p. biskup litoměřický Theol. Dr. Jan Emanuel Schvebel ve stáří 86 let a pochován byl 4. prosince.
Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 30. listopadu přednesena byla žádost Družstva mlýna Dražického, které hodlá zřídit elektrárnu, a žádá obce by se na tomto podniku zúčastnily i též jednotlivci mohou se zúčastniti. V této schůzi bylo usneseno, by pro osvětlení obce přihlášeno bylo 20 plamenů, mimoto pak zavedeno elektrické osvětlení v místnostech radnice i pošty. Mimo to i jednotlivci přislíbili své účastenectví.
Na Vánoce opětně povstalo velmi špatné počasí, které po celé svátky až do Nového Roku potrvalo.
Dne 14. července t. r. přijat byl do služeb naší obce nový obecní strážník Antonín Tábořík, ve stáří 31 let.
V tomto roce byl zvolen velitelem „Sboru dobrov. hasičů“ p. Vlast. Novotný.
Na ustavující schůzi 9. května 1909 založena „Tělocvičná jednota Sokol“. Starostou zvolen br. Čížek nájemce statku, náčelníkem br. Vlast. Novotný, na jehož sále na „Šmerhově“ se cvičilo.
Otázka stavby vodovodu byla vážněji uvažována. Zvolena komisse, která měla vejíti ve vyjednávání se měst. Sovinkama. Zemědělská rada v Praze požádána na vypracování projektu a výpočtu. Obecní přiřážky obnášely 40% základní daně.
Do r. 1922 nalézala se na zámku bezenském stará mapa z. r. 1750 zahrnující situační plán celého Bezna i se všemi polnostmi panství bezenského a rolníků i domkařů. Také měst. Sovinky, dále Strenice, dvůr Horky, Nemyslovice, Všelisy, Borče, Kovánce a Rokytovec byly zakresleny na této a ještě dvou jiných mapách, taktéž na zámku uložených. V r. 1923 byly všechny tři mapy zaslány do archivu do Prahy.
K této knize připojená kopie podává nám obraz Bezna, kdy ještě stával starý zámek, starý kostel, fara i stará škola. Seznam sedláků, chalupníků i domkařů byl po kraji mapy. Velikost „gruntu“ byla vyznačena ve strichu. Červenou barvou vyznačená stavení patřila k panství, patřícímu br. Jos. Pachtovi.
Mapa středu obce z r. 1750 / kliknutím možno zvětšit /
Dvůr Bezno měl polnosti ve výměře: 1551 strichů
Dvůr Nemyslovice měl polnosti ve výměře 763 strichů
Kostelních polí v Bezně bylo 43 strichů
Farských polí v Bezně bylo 131 strichů
Obecních polí v Bezně bylo asi 12 strichů
Obecních polí v Nemyslovicích bylo 6 strichů
Mimo toho měli propůjčená pole k užívání jako: hostinský, kolář, ovčák, hajný, učitel, truhlář, bednář a jiní služebníci panství, v celku asi 73 strichů. Rybník na „návsi“ byl zcela nepravidelný, uprostřed něho býval ostrůvek.
Pohřeb váženého občana a dlouholetého velitele sboru dobr. Hasičů, pana Frant. Pecháčka, konal se 17. srpna. V květnu bylo vyjednáváno se strany obce o přistoupení k projektované elektrárně ve Vinci, s čehož však sešlo, když v červnu byly navázány styky s družstvem v Dražičích, které za výhodnějších podmínek zavádělo elektr. Energii. Ve vybudování společného vodovodu podařilo se s obcí sovineckou vstoupiti ještě v užší součinnost zvolení společné vodárenské komisse, zahrnující zástupce obou obcí!
Obec zakoupila jed na vyhubení vyskytujících se tohoto roku spousty myší.
Mapa Sovinek a Nemyslovic z r. 1750. Arcikníže Karel na honbě.
Připojená kopie katastr. Mapy měst. Sovinek a Nemyslovic, též na zámku bezenském do r. 1922 se nalézající, podává nám obraz těchto obcí z. r. asi 1750.
Jména usedlíků v Sovinkách možno nalézti v pamětní knize měst. Sovinek, oněch v Nemyslovicích na kopii. Arcikníže Karel, důstojník dragounského pluku č. 7 v Brandýse, navštívil panství císařské v Bezně, 21. prosince, a zúčastnil se honby v Hájku za lesního p. Nohy. Mluvil dobře česky, a choval se zcela jednoduše a volně.
Dne 10. února byl pohřben, čestný zdejší občan p. Mudr. Josef Mikeš, lékař na odpočinku v Bezně.
Za vedení př. Macháčka, velitele, zúčastnil se sbor dobrov. hasičů župního cvičení na krajinské výstavě v Mladé Boleslavi.
V tomto roce ochabla činnost „Tělc. Jednoty Sokol“.
Na podzim zaváděla elektrárna v Dražicích elektrické osvětlení a pohonu po celé obci. S družstvem uzavřena obcí smlouva na výhradní právo, dodávky proudu na 15 let, tj. včetně rok 1927. Upsáno 150 akcií či 100 K., mezi občanstvem 45 akcií. Proud o vysokém napětí přivádí se podzemním kabelem k silnici chotětovské, do transformátoru ve sklepě radnice, o výkonnosti 27 Kwat. Ze strany nájemníků bylo uvažováno o stavbě železnice z Chotětova přes Všelise k Mšenu. Vrtné zkoušky byly na dole pod Nemyslovicema ke Všelisům částečně provedeny. Z uskutečněním projektu ovšem sešlo. V červenci uzavřena byla smlouva s Dražickou elektrárnou o zavedení elektrického osvětlení a pohonu do Bezna. V témže měsíci podepsána i smlouva stran společného vodovodu se Sovinkama.
V tomto roce rozvinula se nová činnost „Sokolu“ za vedení náčelníka br. Učitele K. Schreiera. V srpnu vystoupila Jednota veřejně na domácím cvičení v mal. Dvoře.
Dlouholetá tužba všeho občanstva a nutnost z ohledů zdravotních byla koncem roku uspokojena dobudováním společného vodovodu s městečkem Sovinkama. Čerpací stanice při silnici ke Klučkám na dole sovineckém a kladení hlavního potrubí prováděla firma „Artesia“, věžový vodojem železobetonový firma „ Hrůza a Rosenberg“. Studna jest, ca 15 m hluboká, dvoupístová pumpa poháněna elektromotorem o 15 hp. Vodojem jest 18 m vysoký, a obsahuje 1.400 hl. vody. Výtlačná výška 84 m.
Při kopání příkopů pro potrubí přívodné do vodojemu na „panské zahradě“, nalezeny jelení parohy (asi 80 cm pod zemí) a sídelní jámy. V nich na dně popel, upražené zrní, vypálená hlína, svědčíci o prastarém sídle našich předků. Podobně na staveništích za Benešovou zahradou ( v ulici k Chotětovu) byly tyto jámy, kde nalezeny zbytky proutěných krytů těchto jam s vypálenou hlínou - -to, na tomto oválovém, kopulovitém krytu nanesenou. ( Viz str. 9 – 11. této knihy a str. „Starožitnosti české“ od L. Píče.)
4. února pohřben poslední Němec z Bezna, pan Daniel Standt, hostinský v „Jámě“.
Nově zřízený „Spolek divadelních ochotníků“ za předsedy p. Čížka a režisera p. uč. Schreiera dal postaviti nové jeviště nákladem asi 1.900 K. (viz str. 39. a 61, 140, 149 a 157).
Ze staré pamětní knihy statku sovinského, založené r. 1689., v majetku p. Frant. Khýna č. 5. v Sovinkách:
Před bitvou bělohorskou náležel velkost. Sovinský sv. p. Hržanovi z Harašova. Po konfiskaci připadl Petru Fucksovi z Wramholzu, který r. 1927 odkázal statek ten „ na fundaci 12. žáků neb studentů“ semináře pražského za dohledu města Prahy. Později právo to předáno arcibiskupu pražskému.
V Sovinkách vybírala obec od r. 1616 mýto, kteréžto právo získala obec za 11 kop. míšen. ročního platu od sv. p. Hržána. Od r. 1664 (?) přiznala „dvorská kanc. česká“ ve Vídni právo měst. Sovinkám odbývati každoročně 2 trhy t. zv. „jarmarky“.
Výnos z vybírání mýta byl většinou věnován na úpravu cesty vedoucí z Prahy přes Benátky, Bezno, Sovinky a Kovánec k Doksům, na vzdálenost ½ míle od Sovinek.
V knize zaznamenáni písaři a purkrabí na panství úřadující, dále různé smlouvy a „narovnání“, propouštění a předávání poddaných. Také záznamy o pálení vápna lze nalézti.
Na zimní honbě v Hájku byli princové z Parmy, bratři Honbachoti arcivévody Karla - Zity.
Postavením společného vodovodu pozbyly studny po obci významu. Proto byly čerpadla u rybníku řetězové, u Třech sv. a u sv. Notburgra Pistové, obcí v. r. 1919 a 1920 prodána. Pouze „pumpa“ u fary zůstala pro rezervu.
Sbor, dobrov. hasičů prodal staré jeviště (s památnou oponou). „Spolku divad. Ochotníků“. Vypuknuvší světovou válkou odloženo bylo v Bezně projektované župním hasičským cvičením.
Předsedou Divad. Ochot. zvolen p. K. Preyser, režiserem p. Mudr. J. Čejka, obvodní lékař.
„Sokol“ zvolil si za starostu br. Vlast. Novotného.
O svátku Petra a Pavla – kdy se v Bezně konal slet všesokolský - zastřelen byl v Sarajevě následník rak. - uh. trůnu arcivévoda Ferdinand d‘ Este a jeho manželka Žofie. Do Bezna přišla zvěst na večer téhož dne. Usuzovala se všeobecně na brzkou válku, ke které došlo během měsíce.
Na den sv. Anny, v neděli 26. července již ráno vyvěšeny mobilizační plakáty. Částečná mobilizace namířena proti Srbsku, doplněna byla mobilizací úplnou, když po vypovězení války mocného. Rak.- Uherského Srbsku, vypovědělo nám válku Rusko. Během týdne následovalo vypovídání válek mezi Německem a Rak.-Uherskem s jedné a Francií, Anglií, Belgií, Ruskem a Srbskem s druhé strany. Po porážce Rak.-Uh. v Srbsku a od Rusů u Lvova, Německa pak na Marny od Francouzů, povoláváni byli na vojnu všechny ročníky záložního vojska. Znovu se vodvádělo, cvičili se spěšně nováčkové, kteří během války byli i 50ti letí, z nichž někteří se dostali až na bojiště (do fronty). Též mladíci od 18 let byli odváděni.Odváděli se koně, povozy, později i hovězí, tažný, dobytek a pro službu i psy.Spolkový i politický život pod nátlakem válečným všude utichl, národ byl násilně umlčen.
Ženy narukovaných vojínů, dostávaly vyživovací příspěvky dle početnosti rodiny.
Staly se případy, že syn a otec byli současně na vojně: z Bezna Prýmasové 2, Boudníkové 2 a Salačové 2. Ano někde i děd k nim přistoupil.
Denní tisk a vůbec každý veřejný projev byl pod přísnou censurou. Vládní orgány dodávaly časopisům zprávy z bojišť, úvahy a kritiky o vojenské situaci a vnitřní časopisů politické situaci vycházely pouze z vládního péra. Bylo tedy veřejné mínění pod vojenským duchem vychováváno.
Každé větší vítězství oslavovalo se vyvěšením praporů a vyzváněním.
Dosavadní vydání na stavbu vodovodu činilo pro Bezno 43.922 K. pro Sovinky 13.068 K. Obecní přirážky 90%.
Státní správa byla rozčilena, všude viděla zrádce a vyzvědače. Pro malicherná nařčení a z podezřívavosti byli často nevinné osoby zatčeny a dlouho vězněny. Železniční mosty, tunely a viadukty byly všude vojenskou stráží hlídány, cestující ve vlacích i na silnicích vyslýcháni, kam jedou, za jakým účelem, a museli se vykázati legitimací.
I listovní pošta byla pod dohledem – censurována. Z Bezna narukovalo během války asi 200 občanů na vojnu.
První zajatí ve světové válce – Rusové – byli střeženi v táborech zajateckých (Milovice přes 20 000 zajatců. Také br. Tolstoj, vnuk br. Lva Tolstého. – Josefov – Terezín), později při značném stoupání zajatců byli tito posláni do dvorů a k rolníkům na výpomoc při prácích zemědělských. V Bezně jich bylo 12. Postupem války kdy Itálie a Turecko válčilo, roztříděni byli zajatí, ale dovednosti v řemeslech do dílen, továren, dolů a velká část jich byla použita i ve válečném území, přímo za „frontou“ na stavbě a udržování silnic a železnic, ano vypomáhat musili při donášení střeliva, potravin a jiného válečného materiálu do střeleckých zákopů. V r. 1918 umíralo v Milovicích denně 40 – 50 zajatců hlady.
Parlament byl rozpuštěn, národové byli ovládáni vojenskou diktaturou. Z jara chudý lid trpěl již nouzi. Na vojnu povoláno bylo 18 členů „Sboru dobr. hasičů“. Činnost „Sokola“ omezila se na 1 výborovou schůzi.
Naše obec musela ubytovati také haličské židy (89 osob), kteří z válečného území byli posláni do zázemí.Později přišli i Italové z Již. Tyrol a Istrie.
Zima byla dosti mírná, z jara až do 30. června nepršelo. Koncem listopadu tuhé mrazy, zamrzla řepa, ale v prosinci se dobyla.
15. června podlehlo požární stavení u vodárenské věže.
V září byly sbírány kovy (mosaz, měď) pro účele válečné. Též zvony,pouze jeden největší, kromě dvou byly 19. října 1916 s věže svrženy. Měděné kotle na povidla byly rekvírovány, hmoždíře i kliky mosazné.
Česká Obec Sokolská byla rozpuštěna vládou. Fata morgana viz str. 184
Zastavením práce v továrnách násl. nedostatku prac. sil, hrubého materiálu a uhlí dostavil se během světové války nedostatek všech potřeb, denního života: látek, prádla, skla, kůže i zápalek. Špatným obhospodařováním – málo potahů, žádné hnojivo – uzavřením hranic, velkou spotřebou a nehospodárností armády, nedostatek obilnin, dobytka a z toho plynoucí nedostatek mlýnských výrobku, masa, tuku, piva, vína, kávy atd. Jeden nedostatek vyvolával a podmiňoval druhý. Podvýživou dělníků zmenšila se výkonnost v dolech – nedostatek uhlí omezoval tovární výrobu, cukrovary zpracovávaly po částech cukrovku (cukrovka se „krechtovala„ a vařila se až v lednu, únoru); nedostatek cukru byl všeobecný. Nesvědomití obchodníci – později již každý jednotlivec („keťas“) – spekulovali s veškerým zbožím, které uschovávali a při stálém stoupání cen pak výhodně prodávali:
Na 1 osobu a měsíc: 7 kg mouky nebo 4 x 140 g chleba, 1 kg cukru, 22 kg brambor. Masa ¾ kg na osobu a týden.
Ve městech byl hlad, vláda zavedla odběžné lístky, tj.j. poukázky na určité množství té které potraviny na určitou dobu spotřební. Byly zavedeny: chlebenky, moučenky, tučenky, cukřenky, tabačenky atd. atd. Lidé stavěli se ve městech do „front“ tj. do řady za sebe již od 4té i 2hé hod. ranní, aby dostali poukázané potraviny v ustanovené prodejně.
Na venkově řádily zase reguisice: každý rolník obdržel předpis, že musí určité množství (dle velikosti obhospodářované plochy) všech druhů obilí, brambor, mrkve a dobytka, později i másla, sádla za určitou předepsanou cenu odvésti státu (Válečný obilní ústav). Kdo se zdráhal a vymlouval že nemá, musil se podrobiti domovní prohlídce za dohledu vojska, které všecko prohrabalo a zobracelo od sklepa až na podstřeší.
Potraviny nahražovali se náhražkama: káva – žitem, mouka – bramb. moučkou, bobem, kukuřicí i slámou rozemletou. Látky na šaty byly s kopřivového pletiva a z papíru ( Nosily se dřeváky). Cukr nahrazoval sacharin, kuřivo – listí, zejména bramborovina. Slad do piva - - a vrbová kůra. O Silvestra v Sovinkách pila se voda a víno: Pivo nebylo.
1 kg živé váhy dobytka stál 47 K, masa 7K. Párek prasátek 260 K, 100kg bramborů 16 K.
Válečným soudem odsouzeni k smrti: Dr. Kramář, Dr. Rašín, Jeho Veličenstvo císař a král František Josef I., nastoupil nový císař a král Karel I.
V prosinci začalo se se strany Rak. a Německa vyjednávat o mír, ale sešlo s něho.
100 kg pšenice stálo 35 K, žita 29 K, ječmene 33 K, ovsa 28 K, hrachu 55 K, čočky 55 K, bramborů 9 K, sena 14 k.
Z jara a v létě veliké sucho 14. srpna krupobití. Nastala veliká bída a nové reguisice nastaly.
Byla svolána říšská rada a vyhlášena amnestie politických vězňů, Madaři bojí se státu česko – slovenského, útočí v parlam. Na Čechy.
Na podzim nové nepokoje v Rusku, vojsko zdráhá se bojovati. Jednáno v Brestu – Litovském o mír mezi Němec., Rak. a Ruskem, sebeurčení národů nepřijato, Rusko kapituluje před Německem a Rak. – Uh. (min. zahr. br. Czermin!).
V tomto roce Spoj. státy Americké zasáhly účinně do svět. války. K vedení války potřeboval stát peněz. Za hranicemi nebylo možno se vypůjčiti, sáhnuto tedy k vnitřním výpůjčkám. Bylo asi 7 půjček vždy po ½ roce, poslední se špatně upisovaly i byly pak nucené : rolník, dle korců polí, průmyslník, dle daní i vojín, dle toho kolik dní chtěl dostat dovolenou. Obec naše upsala si za 46.000 K. státních válečných půjček. Kdo tyto ihned prodal (třeba i se ztrátou 20%) dobře učinil, neboť klesly po převratu až na 55%. Za Republiky majitelé Rak. – Uh. půjčky musili upsat znovu na tyto 60% nomin. Hodnoty, aby byly v republice uznávány v hodnotě 60ti %. Obecní přirážky 110%.
Doprava na drahách byla svízelná. Nejen že bylo mnoho vlaků zrušeno (tyto přišly do válečného území, nebo byly rozbity) ale následkem stoupání počtu cestujících ( - - s – potravin) byly vlaky přeplněny. V zimě se v nich netopilo, ani nesvítilo, okna byla rozbita, nezasklená, prkénky zabedněná. Spojení bylo nepravidelné následkem velkých spozdění.
Zima byla dosti krutá (až –20 oC), sněhu na 50-80 cm, do 26. ledna. V únoru zahájena se strany Německa ponorková válka.
Vyučování na školách pro nedostatek uhlí omezeno, v Praze divadla uzavřena, elekt. dráha nejzdila.
V březnu byl v Rusku svržen car nastalou revolucí, později zabit.
Divad. Ochotníci hrají ve prospěch válečných invalidů. 8. května t.r. byl pohřben p. F. Beneš, stavitel a dlouholetý starosta obce.
Jak již uveden, veliký nedostatek potravin, všeho zboží a průmysl. Výrobků, způsobil nejen drahotu absolutní, ale prodluženost státu, nepovolené
Jak již uveden, veliký nedostatek potravin, všeho zboží a průmysl. Výrobků, způsobil nejen drahotu absolutní, ale prodluženost státu, nepovolené parlament. Krytí výpůjček a stálé tisknutí bankovek, to vše způsobovalo relativní zase stoupání cen. 100 kg pšenice stálo 80 K, žita 70 K.
V II. pol. Března bylo již naseto.
Podvýživou, nečistotou, válečnými strastmi, zesláblé tělo vojínů nemohlo odolávati různým nemocem, zejm. nakažlivým. Z bojišť rozšiřovala se cholera, úplavice, tyfus atd. do zázemí zejména v r. 1917 a 1918 zuřila všude t. zv. španielská chřipka, které zejména lidé slabšího srdce podlehli. V Bezně zemřelo na tuto nemoc – projevující se silnou horečkou, krvácením z nosu a z úst, asi 14 lidí!
Z jara politická a spolková činnost v národě se probudila a vůle národa projevena byla 16. května 1917 ústy spisov. Al. Jiráska na deklaraci všch českých spisovatelů. V Bezně byl na 1. máje večírek na --- Čejky.
„Sokol“ bezenský vyvinul novou činnost za starostenstvím br. Novotného Vlast. A náčelníka br. Uč. K. Schreiera.
Divad. Ochotníci hráli ve prospěch „ Českého srdce“, které podporovalo chudé dítky a je posílalo na venek k rolníkům.
Kolonie těchto dítek (asi 14ti) byla vydržována místními korporacemi v Sovinkách na „Radnici“, jednotlivě pak u zám. rodin.
28. říjen roku 1918
V pondělí 28. října oznamovaly „Národní listy“ prohlášení samostatnosti Československého státu. Nastal všeobecný jásot. Svoboda národa byla oslavena průvodem, který se seřadil v Sovinkách, za ustavičného provolávání „Slávy republ.“. Politické úřady státní byly pod dohledem „národních výborů“. Všude panoval vzorný pořádek, jak na ulici, ve veřejných budovách a na drahách. Každý byl proniknut myšlenkou bratrství a svronosti.
V Bezně druhý den po prohlášení samostatnosti a po průvodu, promluvili večer na „Šmerhově“ p. Mudr. Jos. Čejka, p. uč. Schreier nadšené vlastenecké řeči. Poté rozprávělo se do pozdních hodin při zvuku hudby p. před. Švandrlíka.
Div. ochotníci sehráli drama „Credo“ od Em. Trevala, (Em. Walter, lékař v Ml. Boleslavi), které bylo v r. 1912 rak. Vládou zakázáno hráti. Upsal spol. 500 Kč na „Národní půjčku“. Veřejný život a dozor nad úřady vedl „Sokol“. Státní rakouské znaky byly během jednoho dne odstraněny. Majetek rodu císařského připadl republice, také zdejší velkostatek.
Pomalu vrací se naši legionáři – zahraniční vojsko našeho státu – do své vlasti a s nimi náš první president T. G. Masaryk, s min. zahran. Benešem.
Obec věnovala 5.100 Kč na „Národní dar“ ve prospěch nouzí trpících. Na půjčkách „Svobody“ upsáno 8000 Kč, pro dostatek však úpisů, stát zápůjčku již nepřijal.
Osvobozené Slovensko chtěli Maďaři náhlým vpádem ozbrojené moci získat zpět. Česká Obec Sokolská svolává dobrovolníky k ochraně vlasti.
Dne 25. května zasazeny byly 3 lípy Svobody za účasti všech polit. organizací a místních spolků v obecním parku před farou.
Památka upálení M.J.Husa byla tento rok obzvlášť uctěna. 5. července večer před divadelním představením, učinil br. p . uč. Schreier případný proslov. 6. července konal se odpoledne koncert na „Šmerhově“, večer lampionový průvod, přednáška, živý obraz (hranice na rybníce) a zpět.
Také sbor dobrov. hasičů sepsal členy hlásící se dobrovolně k obraně vlasti pro případ opětného vpádu Maďarů na Slovensko. – vystoupili při požáru panské stodoly v malém dvoře (viz. str. 24). Starostou sboru byl zvolen př. Ing. -. Beneš, velitelem př. Novotný.
Jednoty br. Ant. Beneš, starosta obce, pro domnělou zpronevěru sokolské sbírky na „zlatý poklad Republiky“. Osvobozen u soudu a – před „Očísťovací komisí Sokola“.
V září pořádán koncert mistra Kociána, světového virtuosa na housle, v sále na Šmerhově. Výtěžek 302.70 K. připadl Sokolu. Obecní přiřážky stouply na 180%.
Na dr. K. Kramáře byl spáchán atentát s nezdarem.
Počasí v prvním roce samostatnosti nebylo příznivé. Podzim byl zejména deštivý. Třetí den po oslavě výročí převratu, 28. října, napadl sníh tak hustě, že větve stromů, dosud bohaté listím, v sadech i v lesích se polámaly. Řepa zapadla - asi 1/3 osevu – a mohla se dobývati až na jaře r. 1920. – V únoru t. r. založen „ – spolek“.
Politická svoboda podmíněna jest i svobodou hospodářskou. Za první - revoluční vlády – min. financí Rašín osvobodil naši měnu od staré Rakouské akcí -. Veškeré papír. Peníze, cenné papíry atd. označeny byly kolkem republ. Československé, odlišení od korun rakouských, maďarských a těch zbylých v Polsku, v Jugoslavii a Rumunsku. Ku hrazení válečných dluhů, vzat podklad k předepsání daní a to daně z majetku v době od r. 1914 do 1919, soupisem veškerého jmění.
Kurs čsl. Koruny pohyboval se v mezi 28 – 32 bodů na curyšské burze. Obilí a brambory byly stále ještě výhradně státem kupovány za cenu 75 a 80 Kč za 100 Kg obilí, 28 Kč za 100 kg bramborů. Řepa stála 167 Kč/1-. Dobytek byl také ještě částečně -. Cena vepřov. dobytka 22 Kč za 1 kg živé váhy.
V letech válečných se nestavělo. Přes to, že zahynulo mnoho lidí, ukázala se po demobilizaci veliká potřeba bytů, poněvadž uzavíráním sňatků povstaly nové domácnosti.
Na ochranu nájemníků vydán zákon, kterého nesmí býti nájemník z bytu vypovězen a stanoveno nejvyšší nájemné.
Za války ušetřilo se hodně peněz, nemohlo se nic nakoupit ani utratit, zábavy a divadla byla uzavřena. Až po ukončení války lid se chtěl vynahradit utrpení čtyř let, vyhledával zábavy, divadla, biografy a jiné zábavné místnosti, které zejména v Praze se množily.
Na základě všeobecného volebního práva jak pro muže tak pro ženy, zvoleno bylo nové obecní zastupitelstvo v měsíci květen.
Voleb zúčastnili se násl. Politické strany: sociálně, demokratická, se získanými 7mi mandáty
národně sociální, se získanými 5ti mandáty
strana republikánská (agrární) s 3mi mandáty
a lidová, bez zvoleného zástupce.
Starostou zvolen pan Jos. Kálecký za stranu sociálně demokratickou.
Voleno na podkladě zásady (relativní většiny poměrného zastoupení) při odevzdání násl. hlasů: 223 (s.d.), 180 (n.s.), 99 (s.r.) a (s.l.).
V tomto roce působila ještě za války zavedená „Hospodářská rada“, která měla za úkol spravedlivé rozdělení přidělených potravin mezi občanstvo. V r. 1920 byla Hosp. rada zrušena, neboť poměry vyživovací se zlepšily. V červenci odbývala se kolaudací komisse na vodovod za přítomnosti státních úřadů. Státu upsáno 8.000 Kč na půjčkách.
Obec zažádala odprodej farského pole v nové ulici na stavební místa. Mimo toho žádány stav. Místa od státního velkostatku.
Návštěvnost:
ONLINE:4
DNES:47
TÝDEN:844
CELKEM:806665
