Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 3. 2019

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, přechodně až oblačno. Denní teploty 14 až 18°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Východ a západ slunce

Slunce vychází:05:56

Slunce zapadá:18:18

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.

Pranostika na akt. den

Kolik březnových mlh, tolik červencových lijáků.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 272
TÝDEN: 1681
CELKEM: 501214

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

O s o b n o s t i :

František Josef Pachta z Rájova
 
majitel panství, vystavěl zámek, faru, přestavěl kostel, instaloval sochy.

F.J.Pachta

Tento člověk dosáhl velmi významného postavení ve své době. V jeho rukách se v  období vlády Marie Terezie soustředila  v Čechách veškerá moc politická a finanční, kdy zastával úřad královského místodržícího v Království českém, úřad nejvyššího mincmistra a byl jmenován generálním řiditelem tereziánské přestavby Pražského hradu v letech 1753 - 1755, zničeného válkami o dědictví rakouské Prusy a Francouzy v letech 1741 - 1744.  Zvláště poslední úřad má spojitost s naší obcí. Pachta poznal a  zaměstnával řadu významných architektů a umělců, ktří kromě státních zakázek zajišťovali i výstavbu a výzdobu soukromých sídel.Kromě bezenského sídla jsou známé stavby v  Praze v Celetné ulici "MIncovna"  a  v její blízkosti soukromý palác rodiny Pachtů. Honosné sidlo v Bezně mu sloužilo se statkem nejen  jako hospodářské zázemí ale měl je i pro reprezentaci . Bezenský zámek byl v  té době místem častých návštěv vlivných lidí a byl bezesporu centrem zemského politického života. 

 

Václav  V a n ě k
řídící učitel, zakladatel kroniky, zpracovatel historie  Mladoboleslavska

Václav Vaněk

Narodil se 10.7.1833 ve Slatinách v rodině krejčího. Po absol-vování školní docházky v Jičíně ukončil v.r. 1853  učitelský ústav v Hradci Králové a zahájil svoji učitelskou dráhu jako pomocný učitel v Žerčicích. Odtud po nelehkých životních peripetiích a nekolika změnách působiště zakotvil v r. 1868 na škole v Bezně a i přes odpor občanstva byl postaven do čela školy a dlouho zápasil o přízeň a  sympatie místních představených. V bezně se plně věnuje učitelské praxi, ale to mu nestačí k plné sebereali-zaci. Vlastivědným průzkumem kraje zachraňuje památky, studuje archivy, kroniky a farní matriky. To vše zpracovává a vydáva i knižně. Poznatky využívá ve školní práci. Věnuje se místnímu národopisu, tradicím a  lidovému umění. Vaňkova bezenská léta byla vypúlněna nezměrnou pílí, která však nebyla v jeho době c.k. centralizovaným školským dozorem doceněna. Teprve po více jak třiceti letech po jeho smrti (zemřel v  Turově r. 1900) vzpomenuki bezenští občané na svého učitele a na budovu bývalé školy kde učitel Václav Vaněk půdsobil, zasadili  v roce 19831  pamětní desku. Z jeho díla připomeňme knihu Okres mladobo-leslavský, Historické obrázky Boleslavska a jeho Deníky, které se staly pramenem poznání pro řadu jeho dalších pokračovatelů, pedagogů a historiků. Byl zakladatelem obecní kroniky v Bezně a mnoha dalších obcích na pravém břehu Jizery.

 

MUDr  Emanulel  S e d l á č e k
bezenský rodák, napsal spoustu úsměvných příběhů, přispíval do časopisu
" Boleslavan"

Narodil se v r. 1851 v rodině zednického mistra Josefa Sedláčka v Bezně č.p.52. Po školních létech v bezenské škole vystudoval gimnázium v Mladé Boleslavi, posléze medicínu na Karlově univerzitě v Praze. Svou lékařskou praxvykonával na Dobrovicku. Po celý život se cítil bezenským a do Bezno rád zajížděl  a věhlasné hony. O  svých vzpomínkách na léta prožitá v Bezně nadšeně psal a po léta vydával v časopise Boleslavan. S vlasteneckým nadšencem p. Václavem Krolmusem vykopal v dětství archeologický nález na zahradě otce. Napsal úsměvnou historii ulovení sovice sněžné vyhlášeným pytlákem na poli i Niměřic v  r. 1862, která byla zvěčněna na plátno známým českým malířem 19.  století Karlem Purkyněm. Tento obraz je nyní v majetku národní galerie, vlastní vycpanina sovy je ve sbírkách Národního muzea. Příběhů a  venkovských postaviček , které popsal ve svých vzpomínkách hlavně na dětství v Bězně a okolí je bezpočet a jsou dokladem života v naší obci té doby. Dostalo se mu i smutného údělu, být ošetřujícím lékařem již hluchého skladatel Bedřicha Smetany za jeho pobatu v Jabkenicích.

rod  B e n e š ů 
místních statkárů, starostů, stavitelů a vlastenců


Historie obce Bezno se často dotýká č.p. 140, kde žil rod Benešů, místních statkářů, starostů a  stavitelů, lidí na svou dobu velice vlasteneckého a  zejména pokrokového smýšlení. Vlastnecké činy tohoto rodu jsou patrny již počátkem r. 1851, kdy tehdejší starosta Bezna František Beneš, za styky se známími národovci, spisovatelem Emanuelem Arnoldem, Karlem Krouským a dalšími byl zatčen, v poutech odveden do hardčanského vězení, kde byl dva a půl roku vězněn s mnohými vlastenci a vynikajími osobnostmi.
    V této souvislosti je na místě připomenou další významnou osobnost, kterou byl Fr. Josef Krouský. Tento rodák z blízkého Zámostí (nar. 1823) se zapsal do dějin památného roku 1848. Věhlasný bouřlivák, revolucionář, vůdce národní gardy, posléze spisovatel, redaktor Hlasu a  Národních listů, Slovanské lípy a dalších novin má též spojitost s  naší obcí. Po vyučení mlynářem u svého otce se oženil a  držel v nájmu jistý čas hospodu v Sovínkách. Pojilo ho přátelství s  horlivými buditeli, Janem Krouským s Katusic, knězem Karlem Vinařickým z  Kováně, sblížil se s Karlem Havlíčkem Borovským, již shora zmíněným Emanuelem Arnoldem a Františkem Benešem z Bezna, se kterým byl v čele deputace, která měla vznést požadavky u císaře Ferdinanda. Zajímavostí je i to, že byl strýcem dalšího významného rodáka z nedalekého Sušna, cestovatele a spisovatele Dr. Josefa Kořenského.

Karel  L i b s c h e r
významný malíř a ilustrátor

Beznem prošel již jako známý malíř a ilustrátor, který se narodil r. 1851 v  Praze a zemřel v r. 1906. Z jeho bezenského pobytu po něm zůstaly  dva dobové obrázky, pohled na bezenský kostel a "Vrabčina" u Sovínek. 

 

 

 

                                                                                                     K. Libscher   " Vrabčina "