Historie

Počátky osídlení Bezna dokládají nálezy z mladší doby kamenné – staršího neolitu v době 4 500 – 4 000 př. n. l. Pozdější osídlení potvrzují nálezy ze starší doby bronzové, zemědělského lidu kultury únětické a lidu kultury mohylové. pohřbívající své mrtvé do rozměrných mohyl, které je doloženo významným nálezem rytého bronzového náramku. Tyto dvě kultury z období let 1900 – 1250 př. n. l. byly vystřídány vlnou nových přistěhovalců. Ještě dnes se velmi často přijde na různých místech, kde se v Bezně zasáhne hlouběji při výkopech, na zbytky pohřebních nádob (tzv. popelnic – kultura lužických popelnicových polí), na střepy, a při pozornějším hledání i na zbytky bronzových předmětů. Bezno se může chlubit významným nálezem z počátku slovanského osídlení. V prostoru Malého dvora zde bylo objeveno sídliště s pecí na výrobu železa se zbytky strusky a železné hmoty.

Název osady, později obce, má původ místní, převzatý od obecného názvu bezu černého-keře, jemuž se v kraji okolo Bezna vždy velmi dařilo. Je zřejmé, že právě úrodné prostředí bezenského regionu vytvořilo předpoklady pro kontinuální osídlení šerého dávnověku až do dnešní doby.

Od roku 1460 vládli Beznu rytíři Bzenští z Proruby, kteří měli v erbu na modrém poli bílé pštrosí pero uprostřed dvou udic. Potomci tohoto rodu drželi Bezno do roku 1694. V tomto roce zde ještě byly dvě tvrze – Velkodvorská a tvrz v Malém dvoře. Některé historické prameny však hovoří ještě o tvrzi zvané Albrechtovská, jejíž poloha není dosud přesně určena.Dalším držitelem Bezna byl Jan Záruba z Hustiřan, který však po sedmiletém panování jej prodal za 100 000 zlatých Arnoštu von Schützen, pánu na Nových Benátkách. Od té doby se Bezno stalo načas součástí benáteckého panství. Roku 1742 koupil Bezno Jan Jáchym Pachta, svobodný pán z Rájova. V roce 1742 zemřel a již za půl roku začal jeho dědic, nejstarší syn, František Josef Pachta nákladnou přestavbu svého sídla.V barokním slohu vystavěl nový zámek, faru, přestavěl kostel. V okolí těchto budov i na jiných místech obce nechal postavit krásné barokní sochy z dílny Jelínků z Kosmonos a od pokračovatelů Matyáše Bernarda Brauna.Až do té doby celkem nevýznamná vesnice se změnila v cenný barokní sídlištní celek, který dodnes neztratil svoji historickou hodnotu a uměleckou působivost. Pachtův rod držel bezenské panství až do sklonku 19. století,avšak následovníci F. J. Pachty byli jen stěží schopni udržet to, co jim zanechal jejich podnikavý předchůdce. Od roku 1881 patřilo Bezno do správy soukromých statků císaře Františka Josefa I. Rozpadem Rakousko-uherské monarchie r. 1918 vznikla Československá republika a bezenské panství přešlo do státního vlastnictví.

Školství v Bezně má svoji dávnou historii. V Palackého Dějinách národu českého v Čechách a na Moravě je zmínka, že Universita pražská vyslala do Bezna v r. 1407 učitele – kantora, tj. učitele chrámového zpěvu. Řídící učitel Václav Vaněk ve své knize nazvané okres Mladoboleslavský uvádí, že v roce 1806 patřilo do bezenské školy 274 žáků. Zmíněný Václav Vaněk vytvořil za svého působení v Bezně pro obec mnoho záslužného, zejména pokud se týká zpracování její historie. Mimo jiné byl zakladatelem obecní kroniky. Dne 4. dubna 1863 započala výstavba nové školy a dne 4. října téhož roku se v ní již začalo učit. v roce 1904 byla postavena a uvedena do provozu nová školní budova, nynější  č.p.. 154. Po vybudování nové pavilonové školy v r. 1967 sloužila bývalá školní budova jako pracoviště výzkumného ústavu, nyní je sídlem Úřadu městyse a Pošty.

• V roce1881 byl dopraven na bezenské panství první parní pluh. Jeho doprava se uskutečnila po vlečné dráze, která byla právě v té době postavena od Chotětova přes Bezno k Dolnímu Cetnu.
• V roce 1882 byla založen “Dobrovolný sbor hasičstva”. Zvolení dvanáctičlenného výboru se uskutečnilo na schůzi konané dne 5.března.
• V roce 1884 došlo k dlouho očekávané výstavbě silnice od Bezna k Chotětovu.
• Dne 4. 7. 1897 byl založen spořitelní a záložní spolek.
• V roce 1903 došlo k povýšení Bezna na městys a v tomtéž roce byla v obci zřízena pošta.
• Dne 9. května 1909 byla založena tělovýchovná jednota Sokol.
• V letech 1912 až 1913 byla zaváděna do naší obce elektrická energie z dražické elektrárny a bylo započato s výstavbou vodovodu, který byl dokončen ještě před začátkem první sv. války 
• V roce 1927 byla vystavena budova sokolovny.
• První krystalový přijímač v Bezně sestrojil Václav Pavlíček v prosinci 1924. 
• Od roku 1930 obstarával autobusové spojení soukromý autodopravce Josef Knot. Tentýž autodopravce zahájil jednou týdně spojení ze Sovinek přes Bezno do Prahy.
• V roce 1931 byla v cihelně patřící k č.p. 140 nalezena kostra se zachovalou lebkou, jež měla na ramenou bronzové spony římského původu. Státní archeologický ústav potvrdil nález z 5. – 6. století př. n.l.
• Místní sportovce si získal fotbal. V roce 1930 byl založen fotbalový klub SK Bezno - Sovínky a sportovní činnost byla zahájena v roce 1931.